Dnes je 70-té výročí Pobědy! Vítězství lidu nad fašisty. Od rána znějí okolo nás budovatelské písně. Rusové i národy bývalého Sovětského svazu si dali záležet a na výročí připravili celá města. Všude vlají vlajky, záhony jsou plné květin. Obří billboardy oslavují válečné hrdiny. Tento svátek je zde opravdu zásadní. Zdviháme kotvy a míříme do Astany. Dnes je náš základní úkol koupit duši a prozkoumat krásy Astany. Ve městě nás přivítal déšť. Obchod s dušemi tu sice je, ale na tak speciální rozměr, jsou tu krátký.
Běháme od trhu k trhu a nic. Až cestou do centra potkáváme místního motorkáře, který tvrdí, že o jedné v Astaně ví. Měl pravdu. Jeho kámoš, za kterým nás doprovodil vytáhl naší záchranu z garáže. Teď už můžeme Alešovu revoluční duši upálit. Po povinostech jedeme na kulturu. První potkáváme architektonický skvost. Obchodní centrum ve tvaru obřího stanu. Celá střešní konstrukce je zavěšena na třech sloupech a tvoří rozlehlé šapitó. Tak jako všechno nové v Astaně i tady je okázalost na každém místě. Ve třetím patře je dinopark a to v interiéru. Nad ním zurčí tobogány aquacentra. Celá tato scenérie je protkána horskou dráhou, která vás proveze a seznámí s celým komplexem. Ve středu nesmí chybět gigantická obrazovka oslavující Pobědu. Jedním slovem je to vše balšoje. Po komerci míříme k Prezidentskému paláci, který je ve střídmějším slohu. Trochu nás překvapilo, že tu nikdo není. Jak nám však okolo jdoucí vysvětlili, prezident slaví v Moskvě a ostatní doma. Okolo sídla hlavy státu se to hemží futuristickými stavbami. Je vidět, že Astana bude ve světě časem vidět. Po prohlídce města frčíme do přírody, kde u zašitého rybníčku skládáme své hlavy.