15.3. 2015 Praha – Kuala Lumpur
Scházíme se okolo půl 12 na Šeberáku. Kromě Vlastíka samozřejmě, který doráží s rodinou po 12. Tentokrát dorazili i naše celé rodiny, takže se dalo předpokládat, že se něco veselého semele. Nakonec se chlapci drželi stranou, tak došlo i na společné focení a poklidný odjezd na letiště. V bezcelní zóně poprvé tankujeme, to když pánové doplňují zásoby ferneta na rovných 10 litrů. Odbaveni a nástup proběhl bez větších trablů, takže za necelých 15 hodin nás holky z Emirates s radostí vyprovodily z letadla. Všechny výstupní kontroly jsme proběhli s noblesou až na poslední před výstupem ven si naší nenápadné skupiny všimli všichni celníci a zahnali nás k rámům. Po projetí všech zavazadel pánové a dámy usoudili, že 8 litrů ferneta na 4 hlavy je moc a to ještě přehlídli moje dva litry v kufru. Nepomohlo ani mé přesvědčivé tvrzení, že se jedná o tradiční české víno. Nechápu, proč ti lidé z Božkova musí troubit do světa, že umí taky něco ostřejšího. Celník byl neoblomný a my museli zaplatit patnáct set na naše. O to víc nás překvapilo, že s námi jedna taška s polovičkou zásob nevystoupila z vláčku mezi terminály. Jen naše bravurní výřečnost zabránila katastrofě a přivedla nám tašku zpět. Po ubytování v hotelu, jsme vyrazili na místní dobroty, které nás úplně dodělaly a poslaly do spravedlivé náruče spánku.
17.3. Kuala Lumpur – čekání na motorky
Ráno se naše skupina rozdělila na dvě party. Já jsem šel trávit čas na záchod, kde jsem po půl dni zjistil, že motorky budou snad zítra. Kluci vyrazili na památky. Cestou opravdu narazili na nejstarší pagodu a zahradu motýlů, ale pak se jim do cesty postavilo Hard rock cafe. Zde pánové navázali pevné přátelství s místním moto gangem, předvedli krátké hudební představení a ochutnali místní pohostinost. V 11 večer se naše skupiny setkaly. Bohužel každá na jiné vlně, takže jsme byli rádi, že každá zamířila do svého pelechu. Zítra snad budeme mít naše stroje a konečně vyrazíme za tím opravdovým dobrodružstvím.
