Startujeme v 9. Chybně svěřujeme výjezd z města Leovi, který tvrdí, že ví. Po hodině a půl kroužení městem rezignuje a prosí nás o doprovod. Náčelník zkušeně obrací na sever tam, kam jsme dnes ještě nejeli. Po půl hodině jsme z města venku. Zamáváme klukům a bereme do zaječích. Sraz máme u zdi. Dalších 300 km je šílených. Pravidla nejsou a kdo jede a vydrží, má přednost. Kamiony se předjíždí před horizontem, doufaje, že náhodou nikdo nepojede. Z vedlejších vyráží cokoliv bez varování a to přímo pod naše kola. Po tři sta kilometrech se bohužel stmívá. Ranní dvouhodinka se na čase podepsala. Tma je ve zdejším provozu naše stopka. Stavíme na pumpě a čekáme na kluky. Bohužel trochu zabloudili a přijíždí až za hodinu a půl. Je po deváté, tak volíme kotvu na hotel. V okolí je jen jeden, tak si nemůžeme vybírat. My máme na pokoji i okno. Za to kluci se kochají výhledem na moře. Večeři odmítáme a jdeme na kutě. Zítra snad dorazíme na zeď.
