Stejně jako v Thajsku jsou zde lidé nesmírně ochotní a slušní. Zásadní rozdíl je v čistotě a pořádku. Nikdo zde neřeší odpadky. Válejí se všude okolo chudých stavení. Města jsou zavaleny tlejícím odpadem všeho druhu. Hlavním důvodem je dle nás přístup zdejší vlády, která nelení a do každé vsi umístí buňku Lidové strany Kambodži ( nejhezčí stavení ) s velkou cedulí tří nejvyšších představitelů. To je však jediná investice, která je zde učiněna. Na ceduli pánové symbolicky neshlíží z oka do oka, ale hledí do budoucnosti. Jak poznamenali kluci, je to jasný vzkaz, že něco pro vás uděláme, ale až příště. Tak je to tu se vším. Silnice je většinou bez asfaltu a to i hlavní státovka. Dopravní infrastrukturu zajišťují místní soukromníci na čemkoliv. Proud je sice hojně rozšířen, ale často vypadává. Po prostudování historie je celkem jasné, proč je Kambodža tam, kde je.
Bohužel lidstvo je nepoučitelné a tak korunu celé zdejší situaci dává fakt, že stát tu řídí jeden z bývalých vysokých důstojníků Rudých Kmérů. Party, která v 70-tých letech minulého století poslala Kambodžu o stovky let dozadu. Ještě perlička na závěr tomuto příběhu. Za tragickou genocidu, kdy se rudým povedlo zavraždit nebo vyhnat více jak polovinu národa, byl potrestán pouze jediný člověk. Na závěr jedna lepší zpráva. Kambodžané jsou plní energie a chtějí žít a tvořit. Držíme jim palce!!!
Zajímavosti z dopravy
V Kambodže se jezdí vpravo – hurá! Řidiči jsou ohleduplní. Nesvítí a to ani večer. O to víc těžce snášejí naše osvětlené komando. Na skútru opět vozí vše. Od celé rodiny až po kubík tvrdého dřeva. Místní svatby se konají v bohatě ozdobených stanech, které jsou většinou těsně u silnic nebo na nich. Jeden se nám povedlo projet. Vozový park je staršího data. Často jsme potkali něco jedoucího, ale bylo těžké odhadnout, kde je předek a kde zadek. Místo dopravního značení používají větve a kamení.